BUSKING - POULIČNINA

V letních měsících je možné Živulenky spatřit v ulicích Českého Krumlova.

Jejich plánované výpady do města zde budeme aktuálně uveřejňovat.

Pouliční umění (anglicky busking; jednotlivý umělec je busker) je označení pro jakékoli umělecké vystupování - ať už hudební, divadelní či třeba artistické - na veřejných prostranstvích spojené s odměnou od veřejnosti. Kolemjdoucí většinou hází drobné mince do přistaveného klobouku, krabičky či pouzdra od hudebního nástroje.

Reflexe:

Český Krumlov je nádherné a starobylé město. V Čechách je jen málo míst, kde můžete s podobnou intenzitou nasát atmosféru dávných časů, dob velkých pánů, měšťanů, rytířů a vznešených dam, ale i prostých řemeslníků, obchodníků a umělců v podhradních uličkách.

 Je sice pravda, že pokud se chcete do pocitu dávných časů opravdu ponořit, musíte svoji fantazii donutit vymazat z ulic davy turistů z celého světa.

To všechno je věc o Krumlovu dobře známá. Můžete přijet kdykoliv, Krumlov bude na svém místě, s náručí hostům dokořán.

Když ale máte opravdové štěstí, jako jsem měl já, vyskytnete se v tamních ulicích v okamžiku skutečně mimořádném. V okamžiku, kdy se otevírá magická brána do jiného světa..

Že je otevřená poznáte již ze vzdálenosti, odměřené dosahem zvuku harfy, houslí, ženského zpěvu a případně dalších nástrojů.

Máte-li zájem nakouknout, následujte ten zvuk až k místu, odkud přichází.

Najdete tam strážkyně brány. Skupinku žen, které s neuvěřitelně šťastným a laskavým výrazem ve tvářích zpívají písně a samy se přitom doprovázejí na klasické hudební nástroje.

Mějte se ale na pozoru, protože pokud se opravdu pozorně zaposloucháte a zadíváte, může se váš svět začít velice rychle měnit. Celá scéna vás jemně uchopí a vy se začnete propadat do míst, která snad ani neleží tolik v dávné minulosti, jako spíše někde v našem vlastním vnitřním světě. Ve světě Jungovských archetypů, kde legendy stále žijí. Kde stále ještě tlučou chrabrá srdce skutečných hrdinů, kde se stále ještě vyskytují víly a čarodějky, kde muži milují své ženy a ženy své muže a kde je svět o tolik jednodušší, než je ten náš.

Tato skupinka dam s počtem proměnlivým si říká Živulenky. Což prostě sedí, protože nejen že produkují hudbu živě, ale především produkují hudbu velmi živoucí. Hrají písně různého původu historického i geografického, ale v jejich nástrojích se každá píseň mění na skutečnou zvukovou poezii. Ukolébá vás v klidných pasážích, aby vás vzápětí vymrštila do výše nečekanou dynamikou. Ztiší vaši mysl a nechá vás proměnit se v bystřinu, která uhání tím zvukovým korýtkem z vrcholků hor. Peřejemi, zátočinami i klidnými tůňkami. Živulenky se improvizace nebojí a samy jsou v proudu té bystřiny zjevně zcela pohrouženy.

Já měl čest tuto zkušenost prožívat několik hodin rozprostřených do dvou dnů a pokaždé mne mrzelo, když už produkce končila.

Krumlov je nádherné město, ale v mé vnitřní mapě přibylo pár významných bodů, které na běžných mapách a v turistických průvodcích nenajdete. Bodů, kde jsem našel brány jinam.

Za to těmto damám skládám svou hlubokou poklonu a z celého srdce jim přeji, aby jim jejich cit a vášeň pro hudbu vydržela po celý život. Aby měly vždy dostatek dobrého a štědrého obecenstva. A aby jim městské pořádkové služby nikterak nebránily v šíření jejich poetického poselství.

Mimochodem: Zaslechl jsem, že jsou ochotné zahrát i na soukromých akcích a že snad připravují novou studiovou nahrávku. S naprosto čistým svědomím vám mohu obojí vřele doporučit.

Ať žijí Živulenky!!

David z Moravy, skutečný "náhodný" kolemjdoucí